Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Grafika českého informelu
Krtička, Jiří ; Rakušanová, Marie (vedoucí práce) ; Michálek, Ondřej (oponent) ; Nešlehová, Mahulena (oponent)
Grafika českého informelu Autor: Jiří Krtička Anotace Práce se komplexně zabývá grafikou českého informelu: zkoumá její zdroje, principy a témata, hodnotí osobní přínos jednotlivých tvůrců a analyzuje techniku strukturální grafiky. První umělecká díla v informálním stylu v Čechách vytvořil v době druhé světové války Josef Istler, který náleží k evropským protagonistům neformální abstrakce. V poválečných letech se Istler zabýval převážně malbou a monotypem. Vůdčí osobností české informální grafiky se proto stal Vladimír Boudník, který svůj umělecký program, formulovaný ve dvou manifestech explosionalismu z roku 1949, rozvíjel s obdivuhodnou důsledností až do konce života. Cestou k naplnění tohoto programu se staly inovativní postupy tzv. strukturální grafiky, vyvíjené Boudníkem od poloviny padesátých let. Dílo Vladimíra Boudníka silně ovlivnilo celou generaci českých umělců a podstatně napomohlo k tomu, že umění informelu se v Československu prosadilo i přes ideologický odpor komunistického režimu a dosáhlo v celoevropském srovnání vynikajících kvalit. Technika strukturální grafiky, rozvíjená početnými Boudníkovými následovníky, se stala originálním českým přínosem světovému umění. Klíčová slova informel, abstraktní expresionismus, česká grafika, strukturální grafika, Vladimír Boudník, explosionalismus
Grafika českého informelu
Krtička, Jiří ; Rakušanová, Marie (vedoucí práce) ; Michálek, Ondřej (oponent) ; Nešlehová, Mahulena (oponent)
Grafika českého informelu Autor: Jiří Krtička Anotace Práce se komplexně zabývá grafikou českého informelu: zkoumá její zdroje, principy a témata, hodnotí osobní přínos jednotlivých tvůrců a analyzuje techniku strukturální grafiky. První umělecká díla v informálním stylu v Čechách vytvořil v době druhé světové války Josef Istler, který náleží k evropským protagonistům neformální abstrakce. V poválečných letech se Istler zabýval převážně malbou a monotypem. Vůdčí osobností české informální grafiky se proto stal Vladimír Boudník, který svůj umělecký program, formulovaný ve dvou manifestech explosionalismu z roku 1949, rozvíjel s obdivuhodnou důsledností až do konce života. Cestou k naplnění tohoto programu se staly inovativní postupy tzv. strukturální grafiky, vyvíjené Boudníkem od poloviny padesátých let. Dílo Vladimíra Boudníka silně ovlivnilo celou generaci českých umělců a podstatně napomohlo k tomu, že umění informelu se v Československu prosadilo i přes ideologický odpor komunistického režimu a dosáhlo v celoevropském srovnání vynikajících kvalit. Technika strukturální grafiky, rozvíjená početnými Boudníkovými následovníky, se stala originálním českým přínosem světovému umění. Klíčová slova informel, abstraktní expresionismus, česká grafika, strukturální grafika, Vladimír Boudník, explosionalismus
Zdi
FIŠAROVÁ, Zdeňka
Tato diplomová práce s názvem Zdi se skládá ze dvou částí, teoretické a praktické. V teoretické části se snažím objasnit život Vladimíra Boudníka, přibližuji jeho tvorbu a popisuji techniky, které vymýšlel a zabýval se jimi. Dále pak hledám podobnost jeho způsobů tvorby s určitými typy umění, které se objevili až o desetiletí později, včetně jejich hlavních představitelů. Zmiňuji některé české i světové umělce, kteří se inspirovali podobně jako Vladimír Boudník. Praktická část obsahuje cyklus digitálně upravených grafik. Kdy hlavním inspiračním zdrojem mi byla myšlenka explosionalismu a tvorba z poslední etapy Boudníkova života. V diplomové práci popisuji průběh celého vzniku digitálních grafik.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.